|
|
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
|
|
|
Subjektivní a psychofyziologické parametry emocí, které vzbuzují různé skupiny zvířat
Peterková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Čmejla, Roman (oponent) ; Španiel, Filip (oponent)
SUBJEKTIVNÍ A PSYCHOFYZIOLOGICKÉ PARAMETRY EMOCÍ, KTERÉ VZBUZUJÍ RŮZNÉ SKUPINY ZVÍŘAT Mgr. Šárka Peterková Abstrakt Ústředním tématem této disertační práce je vztah člověka ke zvířatům z perspektivy subjektivně prožívaných emocí a jejich psychofyziologických korelátů. Zabývá se především pociťovaným znechucením a jeho souvislostí na jedné straně s estetickým hodnocením a vnímáním krásy zvířat, na straně druhé s jinou negativní emocí, strachem. Klade si také za cíl zhodnotit získaná data z evolučního pohledu a porozumět roli emocí vyvolaných zvířaty v dnešní době. Obsahuje celkem šest prací, které byly součástí širších vědeckých projektů, a každá z nich se věnuje dané problematice z trochu jiného úhlu. První práce je review zabývající se negativními emocemi, které vzbuzují zvířata, a je tak součástí teoretického úvodu k této disertaci. Podává přehled o subjektivním hodnocení zvířat z hlediska strachu a znechucení, zasazuje roli negativních emocí do evolučního kontextu a v neposlední řadě analyzuje konkrétní morfologické znaky zástupců různých taxonů, jež lidské vnímání ovlivňují. Druhý článek se detailně věnuje hodnocení emocí vyvolaných obojživelníky. Míra pociťovaného znechucení v tomto případě tak silně negativně koreluje s hodnocením krásy, že vytváří jediný gradient variability. Práce na konkrétním...
|
|
|
Vznik specifické fobie z pavouků: Neurofyziologické mechanismy vs. testování předpokladů evolučních teorií vysvětlujících vznik specifické fobie z pavouků
Hladíková, Tereza ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Fobie z pavouků je jednou z nejčastějších specifických fobií ze zvířat v populaci. Ve vzniku fobie z pavouků jsou klíčové dvě emoce; strach a odpor. Teorií vzniku této fobie je více a výsledky a interpretace studií, které experimentálně testují jejich předpoklady se často různí. Práce zaměřené na psychofyziologická měření jako je sledování změn srdeční činnosti nebo odporu kůže odráží rozdíly v intenzitě prožívaných emocí u fobiků oproti nefobikům. Druhá skupina prací zabývajících se analýzou proximátních mechanismů se snaží, odhalit mozkovou aktivitu při fobické stimulaci. Tyto práce se převážně shodují na souhře sítě kognitivní kontroly a strachového okruhu s klíčovým zapojení amygdaly a insuly do fobické reakce. Testování předpokladů evolučních teorií se dále zabývají práce zkoumající např. dědivost specifických fobií, rychlost detekce pavouků nebo snazší učení a vyhasínání strachu z pavouků. Cílem této bakalářské práce je zaměřit se především na dosavadní výsledky prací objasňujících proximátní neurofyziologický a psychofyziologický mechanismus specifické fobie z pavouků a diskutovat tyto výsledky vzhledem k paradigmatu evolučních teorií o vzniku této fobie. Při rozebírání těchto proximátních příčin je nutné se také zabývat problematikou samotného výběru stimulů a individuální variabilitou...
|
|
|
Psychofyziologické koreláty emocí a paměti
Jindrová, Miroslava ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo poskytnout souhrnný přehled psychofyziologických korelátů emocí a paměti pomocí neinvazivních psychofyziologických metod jako první krok k dlouhodobému cíli aplikace těchto metod v diagnostice afektivních a kognitivních poruch. Dílčím cílem bylo zavést jednoduše aplikovatelnou sadu testů použitelnou pro testování emočních a paměťových procesů. Byla získána EEG, GSR a eye-trackingová data 100 účastníků bez neurologických a psychiatrických poruch během sledování emočních obrázků a vykonávání paměťových testů. Výkony spekter byly počítány pro každých 500 ms stimulu pro theta, alfa, beta1, beta2 a beta3 pásmo ve 12 oblastech mozku. Nižší alfa a vyšší beta3 výkon byly pozorovány v souvislosti s vyšší intenzitou emoce. Negativní emoce byly rozlišeny časoprostorovými změnami beta1 výkonu, zatímco pozitivní emoce ukázaly vyšší beta3 výkon v pravé temporální oblasti. Korelátem kódování informace byl vyšší výkon alfa aktivity. Při úspěšném vybavení informací byl pozorován nižší theta a vyšší alfa výkon v centrálních oblastech a celkový nárůst výkonu beta frekvencí. Výsledkem této práce je přehledný souhrn časoprostorových spektrálních korelátů emočních a paměťových procesů. Klíčová slova: Elektroencefalografie, elektrodermální aktivita, psychofyziologie, paměť, emoce, pozornost
|
|
| |
|
|
Aplikace psychofyziologických metod ve výzkumu bipolární afektivní poruchy
Jindrová, Miroslava ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Buchtová, Helena (oponent)
Psychofyziologický výzkum bipolární poruchy odhaluje fyziologické koreláty jednotlivých epizod poruchy. Neurozobrazovací metody přináší poznatky o abnormální aktivitě kortikolimbických sítí a ukazují na kognitivní nedostatky u bipolárních pacientů. Další metody dokazují narušení kognitivních funkcí včetně senzomotorického zpracovávání a také dysregulaci rovnováhy v aktivitě sympatických a parasympatických nervů. Rozdíly v některých fyziologických dějích jsou pozorovány mezi I. a II. typem bipolární poruchy a také v genderovém rozdělení pacientů. Poznatky o fyziologických procesech v rámci bipolární poruchy by se daly využít v léčbě či terapii bipolární poruchy, včetně biofeedbacku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.